Saito Fg-90R3

Navzdory překotnému vývoji elektromotorů, které se stále častěji stávají výkonnými protějšky, mají spalovací motory, jež se zvukem velmi blíží svým velkým vzorům, pro modeláře i nadále ohromující fascinaci. To platí zejména pro hvězdicové motory, které ohromují svým nezaměnitelným zvukem.

FG90 R3 od společnosti Saito je již nějakou dobu k dostání u aero-naut a v současnosti patří k nejvýkonnějším hvězdicovým motorům Saito. Proto bychom rádi tento pohon podrobili testu a napsali o něm krátkou zprávu.

Podle společnosti Saito vychází i FG 90R3, podobně jako FG 60, ze žhavicího motoru FA-220. Mimo jiné byl instalován karburátor vhodný pro benzín a válce i hlavy válců jsou vyrobeny z jednoho kusu. Kliková hřídel je uložena ve dvou kuličkových ložiskách. Stejně jako u FG84 R3 jsou na skříni namontovány velké chladiče, které mají být umístěny v proudu vzduchu od vrtule, aby byl zajištěn optimální odvod tepla z klikové skříně. Magnetický snímač se zdá být stejného typu jako u FG60 a je namontován šikmo do strany. Výfuk je vyveden dozadu, díky čemuž je zapalovací svíčka typu CM6 dobře chráněna v úhlu. Je možná až příliš skrytá, protože při namontovaném prstencovém tlumiči, který je nutné zakoupit samostatně, je při nasazování a aretaci koncovky svíčky už docela těsno. Karburátor se opět nachází za montážní deskou, přičemž páka plynu se tentokrát přesunula na levou stranu. Zdá se však, že se Saito poučilo z „remcání“ na karburátor hvězdicového motoru FG 60: Tentokrát je zde možnost sytit motor zvenčí. V namontovaném stavu bylo u verze 60 i 84 více než nepohodlné nasávat palivo pomocí motoru.

U momentálně nejnovějšího modelu, zde testovaného FG90 R3, přišlo Saito s rovněž praktickým řešením: Uprostřed páky škrticí klapky se nachází spojení s vnitřní klapkou sytiče, kterou lze ovládat pomocí přiložené „tyčky sytiče“. Za tímto účelem musí být v namontovaném stavu v krytu a případně v přední části motorové přepážky připraven 4mm otvor. Aby bylo možné nasávat karburátor i bez druhé osoby, která by tyčku sytiče držela v poloze, měl by být do krytu instalován stavěcí kroužek nebo podobný prvek, aby tyčka zůstala v potřebné poloze. Po nasátí lze tyčku sytiče opět vyjmout. Servo-ovládané sytění bohužel není k dispozici. Jehla hlavní trysky je umístěna vpravo nahoře od páky škrticí klapky a jehla volnoběhu přímo v páce škrticí klapky. Sytič samozřejmě jehlu volnoběhu nerozhodí, protože šroubení pro tyčku sytiče je závit přímo na páce škrticí klapky. Proto musí být při seřizování jehly tyčka vyšroubována, aby bylo možné použít seřizovací tyčku karburátoru.
K motoru je kromě výše zmíněné tyčky pro sytič přiložena i seřizovací tyčka karburátoru. Vzhledem k velkému množství informací o konstrukci motoru na webových stránkách aero-naut není nutné je v tomto bodě znovu vysvětlovat.